Konec životního cyklu
Definice fáze
Jak chápeme tuto projektovou fázi?
Fáze, ve které se stavba přestane používat a je připravena k demolici nebo k rekonstrukci. Tento konec životního cyklu může přijít po mnoha letech nebo desetiletích od doby, kdy byla stavba postavena, a může být způsoben různými faktory, jako jsou změny v místních zákonech nebo regulacích, změny v potřebách nebo preferencích uživatelů, nebo únava materiálů nebo konstrukce. Proces konce životního cyklu stavby může zahrnovat demolici, recyklaci nebo opětovné použití materiálů a konstrukčních prvků, a může vyžadovat speciální techniky a postupy, aby bylo zajištěno bezpečné a šetrné zacházení s materiály a minimalizovány negativní dopady na životní prostředí.
Možné postupy po ukončení životnosti stavebního projektu:
- rekonstrukce stavby
- demoliční postupy – rozebrání stavby
- odpadové toky – nakládání se stavebním a demoličním odpadem
- opětovné využití částí stavby – recyklace a opětovné použití
Otázky a odpovědi
Které otázky si investor, projektant a architekt mohou v této fázi pokládat?
Jak nakládat se stavebním a demoličním odpadem (SDO) a pozemkem z pohledu udržitelnosti?
Nejlepší je takový management SDO, který vede k tomu, že žádný odpad nevznikne. Nicméně takové situace často nenastávají, proto doporučujeme následující body:
- První možností je zvážit, zda se konstrukce ...
Co znamená konec životního cyklu budovy a proč ho řešit?
Jedná se o závěrečnou fázi výstavby, kdy dochází k její demolici. Opětovné využití a recyklace materiálů na konci životního cyklu budovy (při její demolici) umožní ušetřit environmentální dopady, které by vznikly ...
Jak provést demolici udržitelně?
Než začneme s demolicí objektu, je dobré zvážit její nutnost posouzením indikátorů (environmentálních, sociálních i ekonomických) relevantních pro fázi demolice. Dále je důležité zohlednit:
- Využití materiálů získaných selektivní dekonstrukcí může ...
Kdy budovu rekonstruovat a renovovat a kdy je lepší postavit novou?
Zde je dobré provést analýzu a vyslovit pro a proti obou variant. Analýza by měla, kromě standardních posudků, zahrnovat například konzultace a diskuze s investorem, obyvateli, okolními lidmi (participace) a ...
Jaká je deklarovaná, skutečná a morální životnost materiálů? Jak ji případně zvýšit?
- Deklarovaná životnost materiálů je doba, po kterou je výrobcem garantována funkčnost materiálu.
- Skutečná životnost materiálů je doba, po kterou materiál skutečně vydrží a zůstane funkční.
- Morální životnost materiálů znamená ...
Jaké jsou možnosti recyklace použitých stavebních prvků?
Recyklace použitých stavebních prvků pro původní použití je možná v případě, že výrobek má takové vlastnosti, které vyhovují původnímu použití.
Je důležité mít na paměti, že podle požadavků na stavby ...
Jaké jsou „udržitelné“ demoliční postupy?
Základním opatřením pro environmentálně šetrné odstranění budovy je provedení předdemoličního auditu. V rámci tohoto auditu by mělo dojít k odhadu množství materiálů vyskytujících se ve stavbě a k určení jejich ...
Jaká je současná praxe recyklace, kterou mohu ve svém okolí využít?
Ve stavebnictví je recyklace materiálů a konstrukčních prvků stále více využívaná a podporovaná jako způsob, jak snížit náklady, úspěšně využívat suroviny a chránit životní prostředí. Existuje řada způsobů, jak lze ...
Aktivity a úkoly
Jaké aktivity je vhodné v této fázi provést?
- Předdemoliční audit
- Plán demontáže
- Selektivní dekonstrukce/selektivní demontáž
Dostupné nástroje, podklady a literatura
Jaké nástroje a materiály je možné využít?
Recyklujme stavby
Web odpovídající na otázky spojené s selektivní dekonstrukcí, nakládáním se stavebním a demoličním odpadem a využitím druhotných surovin nejen ze stavebnictví pro stavby a nové stavební výrobky.
Metodika MŽP popisující správný postup řízení vzniku stavebních a demoličních odpadů.
Metodický návod odboru odpadů MŽP pro řízení vzniku stavebních a demoličních odpadů a pro nakládání s nimi je zaměřen zejména na problematiku vzniku odpadů z údržby, změn dokončených staveb a odstraňování staveb budov a staveb dopravní infrastruktury.
Protokol EU o nakládání se stavebními a demoličními odpady
Protokol se zaměřuje na jednotlivé kroky nakládání s SDO a uvádí příklady dobré praxe z členských států EU. Vhodně zvolené postupy a protokoly řízení kvality by měly dodavatelům zabezpečit kontrolu jednotlivých procesů a zajistit kvalitu výsledných výrobků. Cílem protokolu je posílit důvěru ve správné nakládání se stavebními a demoličními odpady, včetně smysluplné recyklace a opětovného využití, a také zlepšit povědomí o kvalitě recyklovaných stavebních a demoličních odpadů s ohledem na udržitelnost odvětví stavebnictví.
Příklady dobré praxe
Kde a čím se inspirovat?
